﻿
&names=date,name,shortName|
*,"48. peruť Královského letectva","48. peruť RAF"|

&descriptions=date,text|*,"Jednotka byla poprvé vytvořena 22. června 1941 v Kyjevě ukrajinským velitelstvím GVF jako letecká skupina Civilní letecké flotily (GVF). Dne 24. června byla reorganizována na zvláštní letecký pluk GVF složený ze čtyř letek a od 28. června nesla název Kyjevská zvláštní letecká skupina Civilní letecké flotily (KOA GVF). Do jejího stavu bylo zařazeno 146 letounů ukrajinské GVF.
*,"48. peruť byla vytvořena během první světové války 15. dubna 1916 v Netheravonu v jihozápadní Anglii. V březnu 1917 se přesunula do Francie jako první jednotka vybavená letouny Bristol F.2.
Hned první hlídka 48. perutě skončila katastrofou: čtyři z jejích šesti F.2A sestřelily Albatrosy D.III Manfreda von Richthofena z Jasty 11. Nositel Viktoriina kříže William Leefe Robinson, který vedl roj, byl sestřelen a zajat a pátý letoun byl těžce poškozen. Pružnější a agresivnější taktika však brzy ukázala, že F.2 je účinný i ve vzdušném boji, a piloti 48. perutě s tímto typem v dalších měsících války dosahovali úspěchů.
48. peruť si během války nárokovala 317 vítězství a sloužilo v ní 32 stíhacích es. Patřil mezi ně Keith Park, pozdější velitel 11. skupiny Fighter Command během bitvy o Británii. Dalšími esy byli Fred Holliday, John Letts, Brian Edmund Baker, Harold Anthony Oaks, Leonard A. Payne, Robert Dodds, John Milne, Charles Napier, Frank Ransley, Alan Wilkinson, Thomas Percy Middleton, William Price, budoucí letecký maršál Charles Steele, Norman Craig Millman, Thomas G. Rae, Owen Scholte, Roger Hay a Norman Roberts.
V červnu 1919 byla 48. peruť převelena do Indie, kde byla 1. dubna 1920 přečíslována na 5. peruť. Znovu vznikla 25. listopadu 1935 z personálu roje C 101. perutě v Bicesteru v jihovýchodní Anglii. V prosinci se přesunula do Manstonu, kde pomáhala vytvořit School of Air Navigation. Od března 1936 začala přebírat Ansony a kvůli přílivu žáků byla rozšířena až na 80 letounů. V září 1938 se přesunula do Eastchurch a stala se všeobecnou průzkumnou jednotkou. Několik dní před vypuknutím druhé světové války následoval přesun na Thorney Island.
Po vypuknutí války začala 48. peruť létat protiponorkové hlídky podél pobřeží Lamanšského průlivu a během evakuace Dunkerku společně s 500. perutí hlídkovala proti německým rychlým člunům E-Boat. V červenci 1940 se přesunula do Merseyside a prováděla protiponorkové hlídky nad přístupy ke Clyde a nad Irským mořem.
V červenci 1941 byla jednotka přesunuta na Shetlandy, kde začala přecházet na Hudsony. Do konce října zahájila hlídky nad lodní dopravou a útoky na nepřátelská plavidla u norského pobřeží. V prosinci 1942 se znovu přesunula, tentokrát na Gibraltar, odkud hlídkovala nad přístupy do Středozemního moře. Tyto operace skončily v únoru 1944, kdy se jednotka vrátila do Anglie, po přezbrojení na Dakoty se stala součástí Transport Command.
Z Down Ampney v jihozápadní Anglii se 48. peruť zúčastnila výsadkových a kluzákových operací v rámci operace Overlord. Před úsvitem 6. června vysadilo 30 jejích letounů nad Normandií parašutisty a později téhož dne následovalo 22 letů s vlečenými kluzáky. Po zbytek normandského tažení se peruť věnovala dopravním letům a evakuaci raněných.
Dalším velkým nasazením 48. perutě byla operace Market Garden od 17. do 25. září 1944. Během prvních dvou dnů výsadkové operace úspěšně odvlekla 49 kluzáků, ale při následných zásobovacích letech k obklíčeným britským výsadkovým jednotkám ztratila v silné protiletadlové palbě a při útocích stíhačů Luftwaffe třetinu své síly.
Po operaci Market Garden obnovila 48. peruť dopravní lety a evakuaci raněných mezi Británií a kontinentem a pokračovala v nich až do konce války v Evropě. V srpnu 1945 byla odeslána do Indie, ale japonská kapitulace vedla k jejímu rozpuštění 16. ledna 1946."|
